Link: http://www.silverum.cz/

S radostí sleduji proměnu, kterou tuzemští investoři v posledních letech procházejí.

Všichni pamatujeme doby, kdy úroveň finanční gramotnosti mezi investory byla velmi nízká. Klasickým přístupem při výběru investice byl takzvaný "pohled do zpětného zrcátka" - investor se prostě podíval na graf, uviděl růst a tak nakoupil s přesvědčením, že růst bude pokračovat. Tvrdým vystřízlivěním pak pro mnohé byl propad trhů v době krize.

Řekl bych, že se za poslední roky leccos změnilo.
Ve své obchodní praxi (jsem vedoucím prodeje ve společnosti SILVERUM s.r.o., obchodující s investičním stříbrem a s investičním zlatem) pozoruji, že ze "zákazníků" se stávají "klienti". V čem je změna?

Především v přístupu k investicím. Investoři, alespoň dle mých zkušeností, se konečně zajímají o klíčové aspekty investice. V případě investičních kovů by se laikovi jako klíčová mohla samozřejmě jevit cena zlata nebo cena stříbra. Není to pravda - klíčovým aspektem při investici je především promyšlený investiční záměr a znalosti obchodních nástrojů. Není třeba nakoupit "nejlevněji", zato vždy musíme nakoupit investiční kov v likvidním provedení. A především musíme přesně vědět, co dále s investicí zamýšlíme.

Situaci velmi výstižně ilustruje to, jak se mění skladba dotazů. Dříve se klienti ptali, kam půjde cena kovu. To samozřejmě můžeme jen odhadovat, můžeme klientovi ukázat "vodítka", která s větší či menší mírou pravděpodobnosti mohou pomoci tipovat směr pohybu ceny zlata nebo ceny stříbra. Klientům ovšem raději ukazujeme, jak uspět při růstu ceny, ale jak realizovat zisk i při poklesu ceny. Mnozí klienti, kteří začínali jen prostým nakupováním investičního zlata nebo investičního stříbra, objevili nový směr. Není totiž důležité nakoupit nejlevněji - důležité je umět získat z růstu i z poklesu ceny.

Jak je možné profitovat z propadu ceny, když mám nakoupen investiční kov - anebo třeba akcie? Klíčem k úspěchu je poznání nevelkého spektra nástrojů, které každému investorovi umožní pohybovat se v nové investiční dimenzi. Tomu však je třeba věnovat něco málo času konzultacím.

A tady se ukazuje další paradox - i dnes, po zkušenostech s mohutnými propady trhů, leckterý investor "nemá čas", aby se "tím zabýval". Ptám se investora, zda měl čas naučit se číst a psát, nebo třeba řídit auto. Odpovědí bývá, že samozřejmě ano. Totéž ovšem platí i pro investování. Kdo chce uspět, musí znát. Pozitivní je, že investorů, kteří "nemají čas", rapidně ubývá. Denně se objevují noví zájemci, kteří si přejí poznat zákonitosti trhů a obchodní nástroje, s nimiž uspějí jak při růstu, tak při poklesu. Jsem velmi rád v kontaktu s klienty, kteří při konzultacích zjišťují, že investice lze opravdu zvládat s minimem času, pokud mají maximum vědomostí. Nehledají "věšteckou kouli", aby uměli předpovědět směr trhů, ani "zaručené obchodní systémy", které by z nich do roka udělaly milionáře. Čím dál více klientů hledá účinné nástroje, které jejich investice ochrání a které umožní profitovat bez ohledu na to, kterým směrem se trh vydá.


Vidím v této změně postoje investorů velkou kvalitativní změnu. Ubylo "hledačů levných výprodejů" i těch, kteří spoléhali na nekonečný růst trhů až do nebe. Naopak přibylo zájemců o kvalitní informace. A věřím, že přijde doba, kdy věta "na to já nemám čas" bude anachronismem nejtvrdšího kalibru. Kdo nemá totiž čas na své investice, ten o své investice nepochybně časem přijde.