O skutečnosti, že pravice v ČR prochází krizovým obdobím svědčí aktuální výsledky šetření společnosti SANEP. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu této společnosti téměř třetina (28,9%) pravicových voličů či příznivců pravicově orientovaných stran sdílí názor, že pravice v porevolučním vývoji ČR zcela selhala. Samotná ODS pak zklamala 51,5% voličů či příznivců pravicově orientovaných stran. Dle názoru 28,5% respondentů, kteří představují názor pravicových voličů či příznivců pravicově orientovaných stran, pravici ČR zcela pohřbila ODS a premiér Petr Nečas. Tvrzení, že pravicoví politici mají zájem na vybudování silného a stabilního státu pak sdílí jen 16,2% pravicově smýšlejících obyvatel ČR. Důvěru v pravicové politiky pak má 45,2% pravicových voličů či příznivců pravicově orientovaných politických stran.

Zajímavým zjištění je také skutečnost, že v souhrnu 15,2% pravicových voličů či příznivců pravicově orientovaných politických stran je natolik zklamáno pravicovými stranami a jejich představiteli natolik, že budou v příštích volbách uvažovat o volbě některé z levicových stran. Toto zjištění rozhodně není dobrou vizitkou polistopadového vývoje pravicových politických stran. Z celkového pohledu je zřejmé, že pravicově orientovaní voliči aktuálně vidí větší naději v TOP 09 (nikoliv však příliš) coby nejperspektivnější pravicové straně, než ve stávajícím pravicovém lídrovi ODS. Obecně kritický pohled na pravicovou politiku v ČR z pohledu pravicového elektorátu je tak důsledkem chování pravicových stran a jejich představitelů v polistopadovém vývoji ČR.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 13. – 17. března 2013 na vybrané skupině 5.833 dotázaných, kteří představují pravicové voliče či sympatizanty pravicově orientovaných stran ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 21.612 dotázaných. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

A co s tím? Je na čase, aby vznikla nová pravicová strana či hnutí, které bude respektovat potřeby i těch sociálně slabších a především se pokusí obnovit střední příjmovou vrstvu v naší zemi. Historická tradice velí poohlédnout se po voličích na venkově (viz. Agrární strana), ve městech (viz. Národní demokraté), nové zkušenosti by pak měli nové pravicové politické hnutí postavit na základech nestrannosti a odbornosti.

Zdroj: sanep.cz, nestranici.org, agrarnistrana.cz

Stále více lidí si kupuje takzvané chytré telefony (či tablety), tráví spoustu času používáním mobilních aplikací a procházením internetu z mobilního zařízení. Obrovským způsobem tak roste prostor pro jakoukoliv mobilní propagaci. Proč? Protože uživatelé těchto zařízení neustále hledí na displej a mobil se tak v podstatě stává jejich absolutně věrným partnerem. Proto by neměli prodejci v žádném případě čekat a využít tento potenciál pro propagaci produktů.
Mobilní marketing je velmi širokou a pestrou oblastí, která je schopna využívat nové technologie velmi kreativním způsobem. Většina marketérů jej zařazuje do svého rejstříku hlavně ve spojení s realizací spotřebitelských soutěží, kde umožňuje rychlejší komunikaci se spotřebitelem, výhry na týdenní bázi, okamžité zasílání kódů z výrobku po nákupu a další možnosti. Druhou částí u nás běžné praxe je šíření reklamních sms přes mobilní operátory nebo jejich zasílání na čísla z vlastní databáze zákazníků. Ten první případ je spíše lepší náhrada pošty, ten druhý ještě neumožňuje takovou segmentaci, aby nebyl používán jen jako další médium a to už vůbec nemluvíme o nevhodném využívání telefonních čísel. Vlastně jen ten poslední uvedený, tedy práce s vlastní databází, není masovým marketingem a přitom mobilní marketing je velmi dobrý nástroj pro komunikaci a poskytování relevantních informací na které je zákazník připraven a které mu mohou (!) v určité situaci pomáhat.

1. Čeho jsou schopni samotní operátoři?
Marketéři mobilům stale ještě příliš nevěří a když je chtějí začlenit do svého mixu, přidávají je jako další medium.Vymluvit zadavatelům tuto chybu může být někdy dost těžké, protože tato oblast nedisponuje daty o které by se mohli opřít – například sledovanost TV.
Je zarážející, že v Čechách mají relativně nízký response rate, přibližně kolem 4% a v zahraničí 30% a více. Jak je to možné? Podle reklamních specialistů je to tím, že u nás tato komunikace není příliš využívána v projektech, kde značka je schopna nabídnou právě relevantní informace, které uživatel ocení a s nimi je pak schopen přijmout i reklamní sdělení. Nikoli však naopak. Podstatnou roli ale mohou zahrát právě mobilní operátoři, tedy ti, kteří disponují obrovskou databázi potencionálních zákazníků. Netřeba připomínat, že se bavíme o číslech v řádech miliónů.
1.1 Reklamní SMS
Reklamní „esemeska“ se zasílá na základě aktuálního výskytu spotřebitele. Operátoři tak dávají možnost oslovit cílovou skupinu zákazníků přímo v místě nebo v okolí provozovny formou reklamních SMS. Reklamní SMS zasílané na základě aktuálního výskytu spotřebitele jsou zvlášť vhodné v případech, kdy je potřeba vyvolat okamžitou odezvu na nabídku (akce, slevy apod.) v okolí provozovny nebo při motivaci další návštěvy.

1.2 Kombinace reklamní SMS a MMS
Nabídka vhodná pro ty, kteří nabízí své služby či produkty jen lokálně v jistém městě a potřebují oslovit nabídkou jen omezenou cílovou skupinu. Operátoři tak osloví obyvatele onoho města, sdělení rozešle v čase, který zákazníkovi bude nejvíce vyhovovat. Rklamu zašlou vybrané cílové skupině z databáze vlastních zákazníků jako SMS nebo MMS. Je možnost kombinování textů s obrázky a detailně popsat produkty na internetových stránkách v mobilu, které má spotřebitel k dispozici zdarma.
1.3 Mobilní pop-up
Své zákazníky může například firma oslovit prostřednictvím aktualizované první položky v menu SIM karty na dobu jednoho měsíce, kdy text SMS vyskočí příjemci sdělení na mobilním telefonu. A co je v tomto bodě hlavní? Oslovený respondent může okamžitě reagovat na reklamní sdělení.
"Hlavní výhodou mobilní reklamy je zejména kombinace příznivé ceny a přesného zacílení. Zadavatelé inzerce tak mají jistotu, že se informace k adresátovi opravdu dostane. K popularitě mobilní reklamy přispívá také zjednodušení a zrychlení ovládání mobilních telefonů při vyhledávání informací." (TEREZA HUBIČKOVÁ, manažerka prodeje reklamy O2 pro ČTK, 5.2.2012)

2. Reklama prostřednictvím mobilních operátorů a intervence reklamních agentur
Základní otázka tak zní, čeho jsou dnes reklamní agentury v tomto směru schopny? Výše zmíněný marketingový způsob je prudce se rozvíjející oblastí marketingu firem, kdy je využíváno mobilních technologií k propagaci výrobků a služeb a k dotváření image firmy. Ano, to víme a samozřejmě si to dobře uvědomují i reklamní agentury, které chtějí zákonitě být prostředníkem mezi objednavatelem a operátorem. Cílovou skupinou je téměř přes 8 milionů uživatelů mobilních telefonů v ČR. Jak jsme si řekli, jde především o využití SMS a MMS zpráv se zvláštní sazbou - pro pořádání spotřebitelských soutěží, informování zákazníků prostřednictvím telefonu a odměňování zákazníků pomocí kreditu na telefon a nabídkou log, obrázků a melodií.
Jaké služby mohou objednavateli „reklamky“ poskytnout? „Jsou to výherní soutěže, věrnostní soutěže zaměřené na zlepšení image firmy či propagaci výrobku a služby, informační služby, kdy zákazník může získat potřebnou informaci ihned prostřednictvím SMS, přípravu speciální reklamní kampaně odpovídající specifikům způsobu používání vyhledávače z mobilu, reklamu Click-to-Call (možnost volání přímo z hledání). V případě omezené provozní doby telefonní linky reklamu upraví tak, aby se telefonní číslo zobrazovalo jen ve zvolený čas, jsou schopny vytvořit aplikaci pro iPhone nebo Android, ve vyhledávání podpoří umístění grafické reklamy v jiných aplikacích, dokáží sledovat návštěvnost a výkon mobilního webu a jeho propagace dokáží vyhodnocovat obdobně jako klasickou návštěvnost webu. Ovšem co je podstatné? Dokáží reklamu i odděleně zacílit na jednotlivé platformy (Android, iPhone, iPod, iPad, Palm webOS) a jednotlivé operátory (Vodafone, T-Mobile, Telefónica O2).“ (DANIELA MATULKOVÁ, PhoMedia.cz, 5.2. 2012)
Vše také závisí na tom, jak dovedou reklamní agentury spolupracovat s jednotlivými operátory.
Agentury samozřejmě využijí všechny páky, aby objednavateli vyšly maximálně vstříc. Když připravují kampaň, hlavním bodem přípravy je samotná péče o zákazníky a snaha usnadnit jim jejich vlastní život, nikoliv objednavatelův. Reklama musí obsahovat individuální prvky, které jsou zacíleny konkrétně na každého uživatele jednotlivě, což je hlavní deviza mobilních telefonů.
Musí pamatovat na dostatečnou míru lokalizace a nabízet zákazníkovi řešení jeho problému v dostatečné blízkosti jeho bydliště. Vůbec nejdůležitějším bodem je však správné načasování komunikace. Důležité je oslovit marketingovou komunikací každého unikátně, se snadným řešení jeho problémů a ve správnou dobu – poté může objednavatel reklamy čekat patřičný úspěch.

Bilance uplynulých let ukazují, že příjmy tuzemských operátorů z mobilní reklamy progresivně stoupaly. Zisk se zvýšil až o polovinu a pohyboval se v desítkách milionů korun. Největšímu zájmu ze strany inzerentů se těšily kampaně prostřednictvím SMS. Vedle SMS rostl zájem o reklamu prostřednictvím MMS.
Navíc je třeba vzít v úvahu to, že mobilní telefon je z větší míry jediné médium, kde si zobrazenou reklamu sami vybíráme (mimo mobilní internet), oproti vysílaným televizním reklamám, hraným radio spotům nebo nakoupeným prostorům v tištěných denících. Hlavně samotná reklama poté v mobilním telefonu zůstává tak dlouho, jak chce samotný uživatel.
Nejdůležitějším momentem ale zůstávají formy distribuce informací o produktu. Ty jsou u mobilního obsahu vždy tím nejdůležitějším bodem celého projektu, jelikož dostat informaci (nebo aplikaci) ke koncovému zákazníkovi je to nejdůležitější.
Cílem je samozřejmě dostat produkt (službu) do lidského povědomí a paměti mobilního telefonu. Zákazníkům je ale nutné nabídnout obsah, který budou sami vyžadovat. Bude pro ně bud užitečný nebo zábavný. A to si také všechny reklamní agentury dobře uvědomují a podle toho pracují.
Poslední otázkou zůstává, jak se bude mobilní reklama (a je jedno jestli za pomoci samotných operátorů nebo s intervencí reklamní agentury) vyvíjet? Podle prodejních čísel jednotlivých operátorů to vypadá, že budou zisky z tohoto druhu reklamy stále stoupat a tedy lze předpokládat, že reklama bude stále úspěšnější a dstupnější. Dobrá zpráva pro objednavatele, operátory, „reklamky“, špatná pak pro uživatele. Ale o tom zase jindy.

SEZNAM ZDROJŮ
www.ceskenoviny.cz
www.ihned.cz
www.internetprovsechny.cz
www.letemsvetemapplem.cz
www.mediaguru.cz
www.o2.cz
www.t-mobile.cz
www.vodafone.cz

Co se to vlastně děje s českou zahraniční politikou? A kam míří naše diplomatické služby? Václav Klaus se ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem za TOP 09 a starostové neshodl. Nebylo se čemu divit, Klaus byl euroskeptik, Schwarzenberg je „euroHujer“. Ale nyní máme na hradě zastánce eurofederalismu a stejně se ministerstvo zahraniční navzdory diplomatickému protokolu veřejně přes média vyjadřuje k tomu, kdo by měl usednout na velvyslaneckých postech v Ruské federaci, v sousední Slovenské republice a v Izraeli. Nikoliv na postech bezvýznamných, dokonce bych si dovolil říci, že na místech určených kariérním diplomatům s tou nejvyšší klasifikací.
Aby toho nebylo málo, podporuje ministerstvo zahraničí naší země vedené potomkem přisluhovačů Habsburského rodu a členů organizace Vlajka Karlem Schwarzenbergem nezávislost Kosova a jakoby snilo dávný kosovský sen místních islamistů o vzniku Velké Albánie na úkor historicky nám spřáteleného národa Srbů. Klidně naše ministerstvo zahraničí přijímá zprávy o tom, že v Saudské Arábii je nedostatek katů pro výkon těch nejtvrdších trestů, zatímco uděluje akce Ukrajině a Ruské federaci o svobodných volbách, přestože poslední krajské volby u nás vykazovaly takové množství chyb a přehmatů, že by se za ně nemusel stydět ani Absurdistán.
Když má Schwarzenbergovo ministerstvo zaujmout jasný postoj k únosu studentek v Pákistánu a začít konat, musí jeho práci nahrazovat prezident republiky Miloš Zeman. Aby toho nebylo málo, začal do zahraniční politiky mluvit i „odborník na všechno“ Petr Nečas. Premiér, který měl vymítit kmotry z ODS a pozdvihnout její preference, si zřejmě spletl priority, kmotry si ponechal a preference vládní strany potápí rychleji, než kapitán Titaniku. Ale do zahraničních věcí mluví, Česká republika by si přála vidět Turecko v Evropské unii. Alespoň to oznámil předseda vlády Petr Nečas po setkání s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Šéf tureckého vládního kabinetu přijel do ČR s početným doprovodem ministrů a podnikatelů. Předmětem jednání měl být v první řadě rozvoj vzájemného obchodu nebo spolupráce v energetické oblasti, došlo však i na integraci Turecka do Evropské unie. Jak prohlásil Petr Nečas, Praha dlouhodobě podporuje tureckého členství v Unii. „ČR patří mezi tradiční podporovatele integračního úsilí Turecka do Evropské unie a my nadále zastáváme postoj, že Turecko by po splnění přístupových kritérií mělo mít možnost stát se plnoprávným členem Evropské unie,“ prohlásil šéf českého vládního kabinetu. Nečas zároveň dodal, že Praha integrační proces vždy podporovala, nehledě na to, že se po určitou dobu stál na místě.
„My jsme přesvědčení zastánci otevřenosti Evropské unie, tzn., jejího dalšího rozšiřování. Jsme zastánci toho, aby se Evropská unie rozšířila i o Turecko poté, co se úspěšně dokončí všechny jednání. Vždy jsme litovali toho, že tato jednání stagnovala a vítáme momentální signály, které přichází např. z Francie, které by mohly odblokovat tato jednání. To, že je zde celá řada problémů, my jsme přesvědčeni, že jsou řešitelné jednáním a jsme přesvědčeni, že Turecko má mít před sebou perspektivu členství v Evropské unii a má zde plnou podporu ČR,“ sdělil český premiér, kdy finanční krize na Kypru, rozděleného na řeckou a tureckou část dosahuje vrcholu, kdy se sahá na vklady střadatelů kyperských bank, tak silně provázaných s řeckou a tureckou ekonomikou.
A tak v době, kdy Kypr a Řecko zažívají ekonomickou krizi, slibuje český premiér Turecku podporu jeho vstupu do EU, přestože dobře ví, že Brusel na takový krok nebude mnoho let, ne-li desetiletí připraven, český ministr zahraničí střílí od boku do veřejného, kdo bude sedět na velvyslanectví v Moskvě, Bratislavě a Tel Avivu. A kam kráčí česká diplomacie pod vedením Karla Schwarzenberga. Možná do minulosti, do diplomacie Trojspolku a šlechtických nót, ale rozhodně ne do moderní Evropy a už vůbec neotvírá dveře na perspektivních trzích na Balkáně, ve východní Evropě či v jižní Americe. Spíše ty dveře přibouchává, jako kdysi absolutistický režim monarchie Habsburků, kteří nás Čechy, Moravany a Slezany považovali za kacíře.
Přeci jen se ale doby mění. V ČR se nyní vyskytuje více jak „půlmiliónová“ armáda nezaměstnaných, která čeká na nová pracovní místa v průmyslových komplexech, produkujících odbyt na perspektivních trzích. Tam se ale rozhodně nemůžeme dostat, budou-li naši diplomaté a zejména zaměstnanci diplomatických služeb pracujících na obchodních misích vedeny diletantem.

zdroje: www.nestranici.org, www.agrarnistrana.cz, ru.yahoo/newsCzech

O ekonomické krizi se nejen v českém, moravském a slezském tisku objevují hotové romány. V hodnocení této krize, tedy alespoň ve většině komentářů srovnávají současnou ekonomickou situaci s Velkou hospodářskou krizí z roku 1929, která začala takzvaným „černým pátkem“ na newyorské burze. Nynější ekonomická krize je ale něco naprosto jiného, naprosto nesrovnatelná z rokem 1929. Je to „jen“ počátek konce fungování amerického principu často virtuální ekonomiky. Tak, jako se před více jak dvaceti lety sesypal experiment zvaný „pěrestrojka“, tak se nyní hroutí takzvaný americký ekonomický systém, kdy tradiční výrobní odvětví nahradily IT – technologie a skutečné platidlo podložené nejen zlatem, ale i prací, nahradilo i virtuální platidlo, chcete-li pro lepší pochopení virtuální peníze. K pochopení toho, proč k tomuto kolapsu došlo vůbec nepotřebujete ekonomické vzdělání. Spíše se k tomu hodí zdravý selský rozum.

Zatímco v padesátých letech minulého století bylo ve Spojených státech na třicet firem, které vyráběly televizní technologie, v roce 1987 zbyla jen jediná. Když rozmontujete počítač, do jehož monitoru právě teď koukáte, snadno zjistíte, že asi 95 % součástek v něm je z Číny, Jižní Koree či Japonska, popřípadě jiného státu jihovýchodní Asie. Jenomže s odsunem výroby z Ameriky (a bohužel i Evropy) spolu s ní odcházela i práce. Střední třída, takzvaní živnostníci, které pan Mládek označuje tak rád za parazity, nejpočetnější skupina obyvatelstva
začala chudnout. V osmdesátých letech minulého století vyhlásil republikánský president USA Donald Regan takzvanou ekonomiku služeb.Byla uměle vytvořena pracovní místa ve sféře služeb, a ta byla zaplňována nezaměstnanými z výroby, kterých rychle přibývalo. Tím, že si všichni budou navzájem prát prádlo, půjčovat videokazety nebo podávat na sebe žaloby se ale ani takový „asociální“ stát (mám na mysli zdravotní a sociální systém založený na dobrovolném placení, ale také možném neplacení, a tedy i neposkytování určitých zdravotních služeb), jakým jsou Spojené státy, prostě neuživí!

Odchodem výrobních odvětví také klesala konkurenceschopnost Spojených států a jeho ekonomických satelitů. Tak se stalo, že Čína, která vyrábí výrobky pro půl světa, začala vzkvétat a stala se největším věřitelem USA. Je to úplně stejné, jako když farmář, který je ve finančních problémech, prodá traktor. Za utržené peníze pokryje pohledávky, ale ten traktor mu při práci přece jenom chybí, proto začíná pracovat pomaleji a méně produktivněji, než jeho soused, který zatím traktor prodat nemusel. Následkem toho se dostane do ještě hlubší platební neschopnosti. Musí tedy prodat kombajn, aby mohl poplatit dluhy. Jenomže to jeho práci ještě více zbrzdí a ještě více sníží jeho schopnost konkurovat sousedním farmám. Jistě není nutné popisovat, jak to musí dopadnout. Za několik let jsou z kdysi prosperující farmy už jenom ruiny. A právě tohle se stalo v USA.

Když se podíváme na nárůst zahraničního dluhu Spojených států, celé jeho tři čtvrtiny vznikly za posledních dvacet let. Za vlády George Buse staršího, demokrata Clintona a Georgie Buse mladšího se USA zadlužily třikrát více, než za padesát let od takzvané „Velké krize“ z roku 1929. Někteří nositelé Nobelovi ceny za ekonomii dokonce předpokládají státní bankrot Spojených států a celkový pád dolarové ekonomiky po celém světě. Možná to bude ještě dříve, než se to čeká, neboť silně se rozvíjející ekonomiky Čína a Brazílie se rozhodly, že v krátké době opustí americký dolar jako svou rezervní měnu.

Nehroutí se tedy světová ekonomika jako taková, ale jeden její, byť rozšířený – řekněme americký – model. Virtuální výrobu a peníze bude muset nahradit výroba skutečná a také peníze podložené zlatem, jejichž nominální hodnota má trvalejší ráz, než do chvíle, než se ráno otevřou dveře té či oné burzy. Ať se nám to líbí nebo nikoliv, IT technologie budou muset být nahrazeny řekněme tradičnějšími technologiemi, byť z dnešního pohledu zastaralejšími.

více na www.nestranici.org. www.agrarnistrana.cz

Přelomové rozhodnutí arbitrážního soudu, kuvajtští zákonodárci musí ustoupit americké petrolejářské firmě

Americká společnost Dow Chemicals vyhrála arbitráž s kuvajtskou firmou Petrochemical Industries Company (PIC). Dostane odškodné 2,16 miliardy amerických dolarů. Kuvajtský podnik musí odškodnit Dow Chemicals za neúspěch chystaného společného podniku, který chtěly obě firmy vytvořit v roce 2008. Kompenzace, která je podle Dow Chemicals konečná a nebude předmětem žádného dalšího odvolání, ukončila jednu z nejdramatičtějších záležitostí spojených s finanční krizí. Dow Chemicals nyní uvedla, že získané finance použije na snížení svého čistého dluhu, který se koncem loňského roku pohyboval kolem 16,2 miliardy US dolarů.

Firma Dow Chemicals a PIC, dceřiná společnost státní Kuwait Petroleum Corporation,se dohodly na řešení svých sporů u arbitrážního soudu při Mezinárodní obchodní komoře.

Právě tento soud rozhodl, že kuvajtská firma odškodní Dow Chemicals částkou 2,16 miliardy amerických dolarů, ke které je nutné přičíst úrok a náklady. Americký Chemicals spolupracuje s kuvajtskými firmami již přes čtyřicet let a v současné době má s tamními firmami čtyři společné podniky.

Kořeny sporu sahají ke smlouvě, kterou podepsala Dow Chemicals se společností PIC v prosinci roku 2008. Na jejím základě měl vzniknout společný podnik se jménem K-Dow v hodnotě 17,4 miliardy amerických dolarů. Podle dohody měla Dow Chemicals ovládat chemické továrny a další aktiva společného podniku výměnou za 9 miliard US dolarů v hotovosti, které chtěla použít na akvizici chemické společnosti Rohn & Haas za 15 miliard amerických dolarů.

Nicméně skupina kuvajtských zákonodárců se proti investici postavila, protože globální finanční krize se projevila i na hospodářství země. Například cena ropy klesla na méně než 40 US dolarů za barel, zatímco v červenci stejného roku činila 147 US dolarů za barel.

Použitý zdroj: Financial Times 62/ 2013, str. 3