Předběžným insolvenčním správcem zadlužené firmy Pilsen Steel je pražská společnost IS Žižlavský v.o.s., advokátní kancelář zabývající se insolvenční správou. Stanovil ji dnes krajský soud. Ten dal ve středu plzeňským hutím a kovárnám čtrnáctidenní lhůtu pro nalezení způsobu uspokojení pohledávek 21 přihlášených věřitelů, kteří požadují po podniku téměř 200 milionů korun. Správce musí do 14 podat soudu zprávu o zjištění majetku dlužníka a jeho ekonomické situaci, zjistila dnes z insolvenčního rejstříku. Do firmy nastoupí v pondělí.
Podnik s téměř 950 zaměstnanci zatím nerozběhl pece a lisy, dodávky energií a materiálu nebyly obnoveny.

"Společnost nyní vede jednání s potenciálním zájemcem o finančně strategickou spolupráci spočívající v poskytnutí prostředků k uspokojení pohledávek věřitelů a obnovení výroby společnosti," řekl dnes pověřený generální ředitel Tomáš Egermajer. Odmítl zveřejnit jméno možného investora. Podle našich informací jde o českou finanční skupinu. Nalezení vhodného řešení je ale závislé na postoji dominantních věřitelů, hlavně moskevské Vněšekonombanky, dodal. Před dvěma měsíci se ve firmě hovořilo o ruské skupině OMZ (ta Pilsen Steel vlastnila šest let do roku 2010, ale podle informací už ve hře není), německém Siemensu, slovenských Železárnách Podbrezová, kanadské a indické skupině.

"Společným záměrem managementu, zaměstnanců i obchodních partnerů je obnovení provozu podniku, na němž se intenzivně pracuje," řekl personální ředitel Pilsen Steelu Pavel Ratislav. Podle něj i Egermajera nedochází k žádnému významnějšímu odchodu zaměstnanců.

Pilsen Steel, který se od listopadu potýká s velkými dluhy a odstávkami, vlastní od roku 2010 ruský podnikatel Igor Šamis. Po středečním jednání soudu s věřiteli slíbil jeho právní zástupce Petr Kališ mimosoudní vyrovnání. Kališ předložil rámcovou dohodu s možným kupcem a zápisy o komplexním řešení pohledávek mezi Šamisem, Vněšekonombankou, která mu na nákup podniku půjčila (hovoří se o čtyřech miliardách korun) a je zástavním věřitelem, a neznámým investorem.

"O vstupu investora do Pilsen Steelu se skutečně jedná," řekl Egermajer. Podle něj má podnik dostatek zakázek, ale nedá se říci, kdy se výroba po třítýdenní dovolené rozběhne naplno. Právníci podniku ve středu soudu předložili rámcovou smlouvu o obnovení provozu, prohlášení o zajištění za závazky, účetní rozvahu, elektronickou korespondenci s ČEZ Prodej, který zatím neobnovil plné dodávky elektřiny.

Právník Pilsen Steel požadoval u soudu lhůtu až čtyř týdnů pro zajištění dlouhodobého financování. Podle Kališe má dlužník nemovitý majetek za 605 milionů Kč. "Aktiva výrazně přesahují závazky podniku," dodal. Jejich saldo je nyní podle Kališe 743 milionů Kč.

"V hutích se zatím nedělá a mělo by se začít koncem srpna. V kovárnách pracují jen desítky obráběčů kovů," řekl předák odborů Miroslav Cink. Ti podali 27 výpovědí, ale jiní pracovníci neodcházejí.

"Jednání s vedením i majitelem probíhají od ledna a takových čtrnáctidenních lhůt už bylo. Nikdy se ale nestalo vůbec nic. Je to jen další hra s důvěrou věřitele a smutnější je, že i s důvěrou zaměstnanců," uvedl Roman Štix z firmy Alfa Max Czech, dodavatele šrotu.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. je kandidátem na hejtmana "Sdružení nestraníků" v Pzeňském kraji

www.zapadocesi.info
www.nestranici.org

Hospodaření nemocnic Plzeňského kraje se neustále zhoršuje. V minulém roce se jejich ztráta prohloubila na 145 milionů korun, které kraj musel svým nemocnicím poslat z vlastního rozpočtu. Tedy z peněz daňových poplatníků. „Pokus o řešení – vznik Zdravotnického holdingu – naprosto nic nepřinesl. Vedení kraje jednoduše místo řešení hledá výmluvy. Situace je vážná,“ říká 1. náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek.
„Stát vyšel vstříc krajským zařízením a v úhradové vyhlášce přidal krajským nemocnicím mnohem více než svým vlastním fakultním zařízením,“ vysvětluje Marek Ženíšek a dodává: „Navíc díky naší snaze na ministerstvu zdravotnictví se budou podmínky v rámci tzv. systému DRG (platba za diagnózu) pro všechny nemocnice postupně narovnávat. Připomeňme, že jednotná platba za diagnózu za minulých vlád nejenže neexistovala, ale ani nebyla na obzoru,“ komentuje Ženíšek.
Krajské nemocnice se nemohou dívat pouze na své příjmy. Úpravy je nezbytné nacházet i na výdajové straně. Zcela zjevně totiž máme například nadbytečný počet lůžek, která nejsou využívána. „A zatímco státní nemocnice opatrně vynakládají každou korunu a zvažují efektivitu všech investic, Zdravotnický holding věnuje čas vymýšlení nesmyslných výmluv.“
Krajští lékaři obětí lží
Minulý rok proinvestoval Zdravotnický holding téměř půl miliardy korun, letos plánuje vydat čtvrt miliardy, přesto tvrdí, že není možné nalézt ani korunu navíc na zlepšení platové situace lékařů a sester.
„V důvodové zprávě ke krajskému rozpočtu se přitom dočteme, že je nutné navýšit dotaci nemocnicím z důvodu nárůstu platů zdravotnického personálu,“ diví se Marek Ženíšek a dodává: „Tyto peníze se, pokud vím, do platů nedostaly. Existují tedy dvě možnosti. Krajské vedení buď bezostyšně lže, nebo o situaci neví a Zdravotnický holding fakticky neřídí.“ Stát i přes nižší navýšení úhrad pro své nemocnice, na rozdíl od Plzeňského kraje, personálu svých nemocnic výrazně přidal. Například v plzeňské fakultní nemocnici bylo přidáno na platech 6,25 %. Nelze se také vymlouvat na růst snížené sazby DPH, protože ta postihla státní nemocnice stejně jako krajské.
„Jinými slovy, ze strany krajských náměstků nemohou skrýt vlastní neschopnost efektivně zorganizovat lékařskou péči v Plzeňském kraji.představitelů slyšíme pouze výmluvy, zatímco čísla a fakta hovoří proti nim. Když jsme kraj požádali, aby ministerstvu zdravotnictví předal podrobné ukazatele hospodaření jeho nemocnic k analýze, byli jsme odmítnuti.“

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D., autor je kandidátem "Sdružení nestraníků" na hejtmana Plzeňského kraje
www.vaclavprokupek.cz
www.nestranici.org