Indonézie aneb Jiný kraj více mravů
Při cestování po Indonézii jsme několikrát měnili americké dolary. A potíže, které s tím byly, byly pokaždé jiné.
Hned na letišti v Jakartě po nás chtěli zaplatit vstupní vízum. Položil jsem na pult stodolarovou bankovnku, pečlivě ji prohlédli a v zápětí mi ji vrátili: "Tuhle nebereme. Máte jinou?"
Nelíbila se jim série - bankovky ze série AC nechtěli. Kupodivu při výměně téže bankovky v bance BNI na Bali potíže nedělali a přijali ji bez problémů. Nepočítám-li tedy důkladné zkoumání dokladů totožnosti a každé směňované bankovky.
O týden později, ve stejné bance na jiném ostrově (na Floresu), zas měli jiná pravidla. Z bankovek ke směně vyřadily dvě. Byly pro ně moc staré - nepřijímali americké dolary vydané před rokem 2000. Lišily se i formality. Zkoumání totožnosti nebylo tak důkladné, bankovky prohlédl pouze jeden pracovník banky (při předchozí výměně se seběhla téměř celá pobočka), zato nezbytnou podmínkou bylo zaplacení vládní daně 6 tis. Rp (závratná daň odpovídající přibližně 12 Kč).
Už se těším, co si při výměně bankovek vymyslí příště... nerad bych se stal (ne)šťastným majitelem nesměnitelných amerických dolarů.





