Citibank je, nebo alespoň svého času byla, největší světovou bankou. Svou pobočku má (zatím ještě) i v České republice. Nyní se spekuluje o výrazných potížích banky, které by mohly vyústit v její zestátnění nebo dokonce krach.

Osobně jsem uživatelem jedné kreditní karty Citibank. Karta mi naprosto vyhovuje svými vlastnostmi (bezúročné období, sleva při nákupech, dodatková karta v rámci ceny, přijatelná cena) a její používání je bezproblémové... dokud se nevyskytnou problémy.

V nedávném blogu jsem popisoval svou zkušenost s reklamací platby zaúčtované dvakrát. Ta měla ještě dohru, kterou jsem původně nechtěl zveřejňovat, ale vzhledem k nejnovějšímu prokázání neschopnosti banky se podělím i o dovětek reklamace (o jejímž úspěšném vyřízení či zamítnutí dosud nemám zprávu).

Reklamace se týkala karty manželky, přičemž jsem ji vyřizoval já, jakožto držitel hlavní karty a majitel účtu, k němuž jsou karty vedeny. Den nebo dva po podání reklamace ovšem pracovnice banky volala mé manželce, že jakožto majitelka hlavní karty (?) musí reklamaci podat ona. Žádost máme vyplnit znovu, podepsat ji oba a odeslat do banky. Teprve po několikerém ubezpečení, že majitelem hlavní karty jsem já ("ne, tady v systému vidím, že majitelkou karty jste vy, nikoho jiného tu nemám") se pracovnice banky ujistila, že skutečně manželka není hlavní majitel účtu a že je tudíž reklamace podána v pořádku...

Tím komplikace ovšem nekončí. Manželka po svatbě změnila jméno. Nové údaje hlásila bance. Přesvědčit je, že skutečně nepotřebuje notářsky ověřenou kopii oddacího listu, se podařilo, až když si pracovníci pobočky zavolali na vlastní informační linku banky. Budiž...

Dnes volali manželce z banky znovu. Jestli by se prý mohla dostavit na pobočku. Proč? Zapomněli si udělat kopii občanského průkazu.

Přátelé a kamarádi se nás ptají, proč stále zůstáváme u Citibank. Není to naše hlavní banka, máme u ní jen kreditní kartu. Setrvání u ní zvažuji vždy, když s ní vstoupím do jiného kontaktu než běžné placení kartou a úhrada zůstatku. Ale asi u ní zůstanu i po této zkušenosti - alespoň mám vždy po ruce humornou (přesněji tragikomickou) historku pro dlouhé zimní večery.